Zpráva z koncertu

Nad ránem cestuje koncertní sestava Boni pueri do hlavního města Rakouska. Vídeň vítá kluky ve stejných polokošilích s logem Boni pueri nádherným slunečným počasím a hustým provozem. Ladíme formu, protože máme před sebou přijetí na Velvyslanectví České republiky ve Vídni. Budova velvyslanectví patří do komplexu paláců a její součástí je rozsáhlá, velmi pečlivě upravená zahrada.

„Milí Boni pueri, jsme moc rádi, že vás všechny můžeme přivítat na našem velvyslanectví, moc jsme se na vás těšili a přáli si, abychom sladili termíny a mohli jste do Vídně přicestovat. Nejste pro mne tak úplně neznámí, slyšela jsem vás na významných akcích a byla jsem nadšena. Moc se na dnešní koncert těším a jsem pyšná, že tady k připomenutí významné události českých dějin, 100. výročí založení republiky, můžeme mít právě vás,“ řekla na půdě ambasády paní velvyslankyně JUDr. Ivana Červenková, které jsme předem slíbili, že zazní v našem podání i Vltava Bedřicha Smetany.

Na ambasádě jsme byli přijati i zástupcem paní velvyslankyně Dr. phil. phil. Jakubem Novákem a dalšími zaměstnanci. Pro všechny zpěváky byl připraven vynikající oběd, někteří kluci využili i možnosti odpočinku v zahradě, která připomínala malý Belveder.

„Jsme velmi potěšeni, že takové pozvání přišlo a zároveň je to pro nás velký úkol a závazek. Vždyť budeme zpívat v jednom z nejkrásnějších kostelů Vídně, ve městě, kde sídlí slavný Vídeňský chlapecký sbor. Kostel má krásnou, ale těžkou akustiku. Je to opravdový vídeňský barokní skvost,“ řekl ředitel Boni pueri.

Chvíli před koncertem jsme trávili prohlídkou Vídně. Jednotlivé skupinky zpěváků vyrazily do víru velkoměsta, vedení sboru pak do stylové  vyhlášené kavárny Konzert Cafe Schwarzenberg, kde podávají prý nejlepší sachrdorty v celé Vidni.

Prostor kostela je fascinující. Wiener Karlskirche, kde večer zazní náš slavnostní koncert, byl vystavěn při příležitosti překonání morové epidemie, která v roce 1713 sužovala Vídeňany. Epidemie moru měla tehdy na svědomí více než 8 tisíc lidských životů. Přeživší obyvatelé města tak chtěli Bohu vystavit svatostánek jako výraz díků za jejich záchranu. Císař Karel VI. se rozhodl vypsat na vzhled nového kostela architektonickou soutěž. V roce 1715 tak začala stavba tohoto ohromujícího kostela, který byl pojmenován po Svatém Karlu Bohomejském.  Stavba svatostánku byla tak finančně nákladná, že se na ni musely podílet všechny habsburské země. Úctyhodné jsou také rozměry kostela, délka 80 a šířka 60 metrů, kupole se tyčí do výšky 72 metrů.

Velkým překvapením byl výtah, který je umístěn přímo v hlavní lodi kostela. Na první pohled se zdálo, že zde probíhá rekonstrukce, výtah je sestaven ze železných trubek. Mladší kluci si vyprávěli o restaurování maleb na stropě, ale velmi brzy bylo jasné, že všechno je jinak 🙂 Zejména zpěváci z tenorů a basů si příležitost nenechali ujít a do výtahu nastoupili. Odměnou jim byla fotka přímo z kopule kostela.

Interiéry kostela jsou laděny do jemných pastelových barev, krásně se ke zlatým krojům kluků z Boni pueri hodily.  Pro hosty uzavřeného koncertu ke 100. výročí vyhlášení Československé republiky připravili Boni pueri díla českých klasiků a české lidové písně. Koncert, který řídil Pavel Horák a na klavír doprovázel Robert Fuchs, se konal ve spolupráci se slovenským velvyslanectvím, každou republiku reprezentoval jeden sbor, slovenské velvyslanectví  dívčí sbor Cambiar La Música. Koncert zakončily státní hymny obou zemí, naši, českou, která je považována za jednu z nejkrásnějších, zpívali s velkou hrdostí zpěváci Boni pueri. Našim chlapcům i řediteli Boni pueri Pavlu Horákovi po koncertě poděkovala nejen paní velvyslankyně,  ale i celý diplomatický sbor obou zemí. Společné foto na závěr a nové společné kulturní plány v hlavě. S takovou devizou jsme se loučili.

„Jsme pyšní na to, že jsme mohli reprezentovat Českou republiku na této významné akci našeho velvyslanectví. Děkujeme všem za milé přijetí i za úžasnou atmosféru, kterou nám na koncertě vytvořili. Vystoupit v Karlskirche pro nás bylo nesmírnou ctí,“ dodal ředitel Boni pueri Pavel Horák.