Rodokmen arcivévody Rudolfa Jana, kardinála a arcibiskupa olomouckého

Autor rodokmenu a kurátor celého projektu je pan Jindřich Forejt

Muž, jehož srdce bilo pro Olomouc…

Třetí olomoucký arcibiskup Rudolf Jan pocházel z habsbursko-lotrinského rodu. Do Olomouce přišel jako 31letý mladý muž plný elánu a vizí. Vedle příkladné péče o arcidiecézi obnovil také zdejší univerzitu, založil huť ve Vítkovicích, z níž se posléze staly slavné železárny. V Olomouci nechal vytvořit první parkový prostor, jehož slavná alej dodnes nese jeho jméno. Jako 15letý arcivévoda se poprvé potkal s Ludwigem van Beethovenem a stal se jeho pilným žákem (slavný skladatel ho učí hře na klavír, později i hudební teorii a kompozici).

Rudolfu Janovi byla udělěna hodnost generálmajora (vojenské kariéře ale zabránily zděděné zdravotní obtíže – epilepsie, revmatismus a dna). 24. března 1919 byl Rudolf Jan ustanoven olomouckým arcibiskupem. V červnu papež Pius VII. schválil volbu Rudolfa Jana olomouckou kapitulou a jmenoval ho kardinálem. Ludwig van Beethoven dokončil v roce 1823 na počest arcivévodovy arcibiskupské intronizace „Missu solemnis“, kterou mu opožděně dedikuje (provedena byla poprvé 6. dubna 1824 v Petrohradě, ve Vídni o měsíc později a následně v Brně).

Roku 1827 díky přímluvě Rudolfa Jana dochází k povýšení olomouckého lycea na „Františkovu univerzitu“ s teologickou fakultou, filozofickou fakultou, teologickou fakultou, právnickou fakultou a medicinsko-chirurgickým studiem (= slavnost obnovení univerzity byla stanovena na 11. února 1828).

Veduta města Olomouce, autor neznámý, 1. pol. 18. století

V roce 1828 je z rozhodnutí arcibiskupa Rudolfa Jana založena železárna ve Vítkovicích (pudlovna uvedena do provozu 16. září 1830 byla pojmenována „Rudolfova huť“).

Arcivévoda Rudolf Jan umírá v Badenu u Vídně na krvácení do mozku, arcibiskupovo tělo spočine dle rodové tradice v Císařské hrobce kláštera kapucínů ve Vídni. Srdce Rudolfa Jana je v souladu s jeho přáním uloženo do krypty Katedrály sv. Václava v Olomouci.