Zprávy z turné2017-12-06T20:58:17+00:00

Zprávy z turné

Když stoupáte zasněženými úzkými uličkami francouzského městečka Saulxures, naskytne se vám pohled jako z pohádky. V samém srdci stojí kostel sv. Michala a cesta k němu je lemována hořícími svícemi.  Pomalu padá sníh a znějí kostelní zvony, které jsou slyšet až do širokého horského údolí.

Čekal nás poslední koncert našeho francouzského turné. Kluci byli moc dobře naladěni, těšili se z milého a velmi přátelského přijetí. A jak již víme z předchozích koncertů, kostel se začal plnit ji dlouho před samotným začátkem.  Sakristii, které nám většinou v kostelích slouží jako šatna, jsme tentokrát museli vyměnit na kůr. Pohled z něho ale hodně zavazoval, neboť kostel byl plný, lidé i stáli a jen proto, že jsme přicházeli procesím, muselo zůstat místo mezi lavicemi volné. Jediní dva zpěváci, kteří neměli zázemí na kůru, byli Vojta a Tomáš. Právě oni dva byli symbolem malého hudebního génia Wolfganga Amadea Mozarta a přicházeli na pódium samostatně jako překvapení. Místní starosta to vymyslel bezvadně – zapůjčil nám pro tyto účely malinkatou sakristii, ze které se vcházelo do kostela. A co víc, sakristie měla i vchod z venku. A tak naši Amadeové si vyzkoušeli jaké to je zpívat nejen Mozartovu hudbu, ale oběhnout několikrát kostel jen za světla svící mezi jednotlivými hroby 😊 Byla to skutečně stezka odvahy 😊

Publikum bylo báječné, velmi pozorně naslouchalo. Starosta města nám řekl, že na koncertě jsou nejen místní obyvatelé, ale i „chalupáři“, kteří do horského města jezdí relaxovat. Ti prý odložili odjezdy do svých domovů a rozhodli se trávit adventní neděli s Boni pueri. Koncert gradoval. Na řadu po klasické hudbě přišly vánoční písně z celé Evropy. Podle očekávání naprosté nadšení vzbudila skladba Les Anges, francouzská vánoční píseň. Velkým překvapením pak v samém závěru byla Tichá noc, jedna z nejznámějších vánočních koled, která poprvé zazněla před 199 lety. Byla přeložena do 300 jazyků a my ji dopřáli našim pozorným posluchačům v jejich rodném jazyce.

Večer nás čekala neuvěřitelně bohatá večeře na místní radnici. Naši hostitelé byli senzační a měli velkou radost z každého usměvavého zpěváka, který si na talířky nakládal nejrůznější dobroty. Na stolech byla vynikající horká polévka, mnoho druhů pravých francouzských paštik, sýrů, ovoce, zeleniny, vánoček, různých variací na český „štrůdl“, kterému kluci ve vybrané společnosti důsledně říkali „závin“, a také vynikajícího domácího chleba. Děkujeme všem, kteří se o nás po celou dobu starali, řediteli festivalu, starostům a primátorům měst i našim posluchačům.

Vždy, když cestujeme domů ze zahraničí víme, že turné zdaleka nekončí posledním koncertem. Končí až tím, že se všichni v pořádku vrátí domů. Turné do Francie je za námi a jubilejní – desáté – turné do Jižní Koreje před námi! Krásný adventní čas vám všem!

Redakce zahraničních zpravodajů, Saulxures, 3. 12. 2017

.

Francie dala světu módu a gastronomii. My jsme se dnes drželi té druhé možnosti a mnozí z nás vyrazili do místního obchůdku s delikatesami. Vedly tentokrát vynikající paštičky, které patří k nejlepším ve francouzské kuchyni, byť jsme je tradičně vínem nezapíjeli. Hned v závěsu za nimi nechyběly sýry. Když jsme si chtěli vybrat, pochopili jsme větu francouzského vojáka a státníka Charlese de Gaullea, který si nad pestrostí této suroviny povzdechl: „Je těžké vést zemi, kde se vyrábí 258 druhů sýra.“

Do oběda byl všem zpěvákům uložen pravý a nefalšovaný polední klid. Jiný kraj, jiný mrav a tak si pořád ještě zvykáme na měkké matrace a malý, nízký polštářek pod hlavou. Z Itálie a z filmu Slunce, seno… nás prostěradlo jako přikrývka doplněná dekou již také nepřekvapí. Důležité je, že mezi námi panuje výborná nálada. Každé turné si s sebou nese i nějaké hlášky a toto, francouzské, není výjimkou 😊

A protože jsme přesně před dvěma lety zpívali v Evropském parlamentu v Bruselu, vydali jsme se k jeho bratru do Štrasburku. V komplexu byla před půl rokem otevřena budova Václava Havla, takže je vidět, že Češi se tu neztratí. Advent však už opravdu klepe na dveře, my jsme 700 km od domova, a proto jsme si přiblížili vánoční atmosféru procházkou ke katedrále Notre-Dame, která je obklopena malými stánky s horkým punčem, medovinou a nejrůznějšími výrobky a suvenýry. Všude jsou, stejně jako u nás, přísné bezpečnostní kontroly a před vstupem do katedrály se táhne dlouhá fronta turistů, kteří touží na vlastní oči vidět vrcholnou gotickou architekturu. V té chvíli jsme si vybavili, kolikrát jsme kráčeli při našich koncertech Katedrálou sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze a kolikrát jsme obdivovali tento architektonický skvost. Uvědomili jsme si, jak nádherná stavba je dominatou Pražského hradu a jak nás těší, že u vchodu nestojí stánky s keramikou a Santou. Snad nám to Francouzi odpustí.

Další z celovečerních koncertů čeká za nedlouho v největším městě mezi Štrasburkem a Colmarem – v Sélestatu. Ve městě jsou krásné dominanty – dva kostely, z nichž jeden, Église St. Georges, je označován za nejkouzelnějších z alsaských gotických kostelů. Když už jsme dnes vyhlásili „Den poznávání architektury“ 😊, neváhali jsme, a protože do zkoušky na koncert jsme měli ještě trochu času, vydali jsme se na jeho prohlídku. Střechu kostela pokrývají pestrobarevné tašky a kůr je osvětlen okny s nádhernými vitrážemi z 15. století. Úžasným zážitkem byl právě probíhající videomaping, který zobrazoval vánoční motivy a připomínal adventní čas.

Do „našeho“ kostela jsme to měli co by kamenem dohodil a zbytek došel. Pořadatelé pro nás vybrali románský Eglise St. Foy z 12. století. Mnozí z nás si opakovali přímo na místě lekce dějepisu. Vedení sboru pak potěšil jeden z nejmladších sopránů, který prohlásil: „Tak konečně vidím, jak to, co je románské, vypadá“. Jan Ámos Komenský by se mohl radovat, neboť v Boni pueri jak vidno plníme nejen jeho důležitou zásadu názornosti, ale i další myšlenku z jeho spisů, totiž že by člověk měl k doplnění svých znalostí hodně cestovat.

Opět nás překvapilo, že se lidé scházeli již hodinu před koncertem. Naše šatna v sakristii byla opravdu malinká, ale prvotní obavy, zda zde dokážeme všichni během tří minut převléknout kostýmy, vzala brzy za své. V šatně totiž bylo na rozdíl od jiných kostelů krásně zatopeno! Výsledkem tak byly pouze ztráty dvou čepic, jedné ponožky a jednoho tílka, což považujeme vzhledem k podmínkám za velmi příznivý výsledek 😊

Koncert jsme si opravdu užili a s námi i zcela zaplněný kostel. Většina příchozích, kteří na místo dorazili pár minut před zahájením, již neměla šanci k sezení, místo nebylo ani v postranních lodích. V sále byla doslova hlava na hlavě, odhadem na 900 posluchačů, úvodní slovo patřilo primátoru města a řediteli celého mezinárodního festivalu. Zodpovědnost jako hrom! V první části jsme představili náš klasický repertoár, ve druhé se nám pak, alespoň dle reakce publika, podařilo navodit vánoční atmosféru. Potlesk byl ohromný a tak se přidávalo. Část repertoáru jsme zpívali i ve francouzštině. Pan sbormistr Jaroslav Šlais při jedné skladbě vyzval publikum, aby si s námi nejen zazpívalo refrén písně, ale aby ho doprovodilo i cinkáním, třeba právě klíči, které má každý u sebe. I to vzbudilo nadšení v sále a tak se klíči zvonilo ostošet 😊 i v daleké Francii.

Redakce zahraničních zpravodajů Boni pueri, Sélestat 2. 12. 2017

.

Vážení rodiče, milí přátelé Boni pueri,

probouzení do mrazivého, ale svěžího francouzského rána má své kouzlo. Vyprávět by o tom mohla čtyřicítka kluků z Boni pueri, kteří si užili výtvarného umění na oknech svých pokojů. Místní rozhlas ale sliboval slunečný den, který se prý postupně vyloupne, alespoň tak nám to přeložili chlapci, kteří se věnují studiu francouzštiny. I my ostatní, kteří jsme výukou tohoto románského jazyka nedotčeni, již umíme několik základních slovíček. A protože s francouzštiny pochází mnoho mezinárodních slov, občas i lehce porozumíme.

K adventnímu času, době čekání na Spasitel,e patří i dobročinnost. První naší zastávkou bylo město Bischwiller, kde je také sídlo rozhlehlého areálu Domova sociálních služeb. Charitativní a dobročinné koncerty patří prostě již pevně do našeho dramaturgického plánu a ani letošní rok není výjimkou. Bylo to moc milé setkání. Klienti Domova byli naším vystoupením nadšeni a pokud skladbu jen trochu znali, nebral potlesk a nadšení konce. Mj. koncert pro potřebné se jednoznačně dnes již od všech prestižních těles na jejich zahraničních turné očekává, od nás stejně jako od České filharmonie i zahraničních orchestrů a my jsme za ně rádi. Působit lidem radost a věnovat jim svůj čas a zájem je to, co pomáhá i nám samotným.

Den ale zdaleka ještě nekončí. Autobus klidně ukrajuje další kilometry, tentokrát ale již ne nikam daleko. Máme namířeno do města Haguenau, čtvrtého největšího města Alsaska. Prohlížíme si město ještě za denního světla i oceňujeme krásnou adventní výzdobu ve večerních hodinách. Zatímco naše „základna“ je rájem vinařů, zde, pouhých 80 kilometrů od ní, vládne pěstování chmele a výroba piva.  Někteří ze starších chlapců komentují, že Francouzi pivo moc neumějí. Patriotismus v této oblasti jednoznačně vyhrál, možná i proto, že nás skvělý klavírista Robert pochází z proslulé Plzně.

Večeříme v centru Haguenau a odpočíváme před velkým celovečerním koncertem, který řídí sbormistr Jaroslav Šlais a kde mimo vánočního repertoáru představíme i skladby hudebního génia W. A. Mozarta. Vítá nás nádherný neo-románský protestantský kostel, který je městskou dominantou. Protestantská církev musela prý velmi dlouho žádat katolíky o možnost stavby, nakonec ji musela povolit až autorita samotného Napoleona III. V roce 1857 byl položen základní kámen celého chrámu. A můžeme potvrdit, že to bylo dobré rozhodnutí 🙂

Do kostela proudí davy posluchačů již hodinu před koncertem. Tehdy ještě netušíme, že nás budou špalíry hudbymilovných Francouzů provázet ještě dlouhé minuty po koncertě, kdy se s námi – teď už naši fanoušci – fotí, diskutují, nebo se jen prostě usmívají a tleskají, kolem kostela je rozruch opravdu velký a vyprovázení milé až dojemné.

Máme za sebou první celovečerní koncert v zemi, kde se narodil Debussy, Bizet či Berlioz. Nocujeme pár kilometrů od Štasburku. Říká se, že jen málokterá část Francie je méně francouzská než Alsasko a jen málokteré město přitom působí více „všeevropsky“ než tato alsaská metropole. Jak to opravdu je zažijeme již zítra „na vlastní oči“. A protože je již opravdu pozdě, novou várkou fotografií vám zpříjemníme až sobotní dopoledne 🙂

Redakce zahraničních zpravodajů Boni pueri, Haguenau 1. 12. 2017

Vážení rodiče, milí přátelé,

patří již k tradici, že se chlapci z Boni pueri v adventním čase vydávají na zahraniční turné do zámoří. V letošním roce ale začínáme Evropou, po jedenácti letech se zpěváci – dobří chlapci – vypravili na své koncertní turné do Francie. Dopravní kolaps nás čekal pouze v Praze, jinak jsme se těšili z plynulé cesty a klidné jízdy. Oba páni řidiči Dopravního podniku Hradec Králové jsou moc prima a zároveň jsou vybaveni dobrotami a pitím za lidové ceny. V podvečer jsme dorazili do Châtenois,  krásného města, které je, jak již název vypovídá, obklopeno rozsáhlými vinicemi. Vínem město skutečně žije, jsou tu četné vinotéky a místní obyvatelé jsou na své výrobky náležitě pyšní.  Zítra nás čekají hned dva koncerty. Držte nám pěsti a myslete na nás! Zdravíme do Čech ze zasněžené Francie!

Redakce zahraničních zpravodajů Boni pueri, Châtenois 30. 11. 2017

Vážení rodiče, prarodiče a přátelé Boni pueri!

Sledujte naše zpravodajství z cesty do Francie nejen na těchto stránkách, ale také na našem facebooku https://www.facebook.com/bonipueri1982/ a držte nám pěsti!

Z domovského města Hradec Králové redakce zahraničních zpravodajů Boni pueri