//Antonín Dvořák v Americe
Antonín Dvořák v Americe2019-04-24T09:50:10+00:00

Roku 1891 osloví českého hudebního génia Antonína Dvořáka prezidentka Národní hudební konzervatoře v New Yorku Jeanette Thurberová. Dvořák měl pozvednout úroveň newyorské konzervatoře a stát se jejím ředitelem. Nejprve odmítl, dlouho váhal. Byl šťasný ve své zemi, v Čechách.

J. Thurberová se však nedala snadno odbýt a začala Dvořáka doslova bombardovat dopisy a telegramy. V červenci 1891 již bylo jednání tak daleko, že americká strana poslala Dvořákovi návrh smlouvy. Přestože mu šlo především o možnost prosadit se ve světě, zanedbatelná nebyla ani stránka finanční, neboť v Čechách byl placen velmi nuzně.

Část smlouvy s konzervatoří v New Yorku

Skladatel o tom mj. napsal 1. srpna svému příteli Göblovi: „Má to jen jeden ještě háček. Chci totiž, aby těch 7500 dol. bylo mi vyplaceno do konce května 1893, abych pak červen, červenec, srpen a pol. září mohl mít prázdniny – které bych zažil nejraději v Čechách. Přistoupí-li na tu podmínku, tedy to asi vezmu. To, co lidé o Americe povídají, nestojí za mnoho. Jsou vždy pro i proti, jak to již bývá na světě.“

V říjnu se Dvořák dokonce ještě osobně sešel s Jeanette Thurberovou v Londýně. Zřejmě i pod vlivem jejích argumentů se původní obezřetnost rozplynula a Dvořák se začal na Ameriku těšit.

„V Americe již se mnoho a mnoho o mém příchodu píše a slibují si hory a doly od mé umělecké činnosti. Inu, bude to pěkná mela, až tam přijedu!“

Na cestu do Spojených států se Dvořák vydává 15. září 1892 spolu s ženou Annou, dvěma dětmi a Josefem Kovaříkem, dvaadvacetiletým Čechomeričanem, který právě v Praze dokončil studia na konzervatoři.

„Nashledanou v létě!“ To jsou poslední slova, která Dvořák zavolal z okna odjíždějícího vlaku ke svým přátelům, kteří ho přišli na nádraží vyprovodit.

Cesta přes Atlantik trvá devět dní. Všichni členové Dvořákovy výpravy – s jedinou výjimkou, kterou byl sám skladatel – snášejí nekonečnou cestu lodí těžce. Newyorského přístavu dosáhli 26. září. Na americku půdu vkročil Dvořák poprvé 27. září kolem 15. hodiny.

Již před Dvořákovým příjezdem se Jeanette Thurberová postarala o dostatečnou propagaci osoby nového ředitele konzervatoře.

První tři týdny bydlel Dvořák s rodinou v hotelu Clarendon na rohu 18. východní ulice a 4. avenue poblíž Union Square. Kvůli vysokým cenám a nedostatku klidu pro Dvořákovu práci se rodina včetně Kovaříka přestěhovala do pronajatého bytu na 17. východní ulici v domě č. 327. Za pětipokojový byt platili nájem 80 dolarů měsíčně, což se Dvořákovi i tak zdálo drahé. Byt měl nicméně velmi výhodnou polohu. Nacházel se ve stejné ulici jako konzervatoř, takže Dvořák to měl do školy jen pár minut pěšky. Firma Steinway skladateli zdarma zapůjčila do bytu prvotřídní klavír.

Samotný New York zapůsobil na Dvořáka velice silým dojmem. V dopisech adresovaných rodině a přátelům do Evropy popisuje město jako „veliké a překrásné“,život na ulicích od rána až skoro celou noc velmi pestrý a živý„.

Dvořák v Americe pilně tvoří. V květnu 1893 dokončuje Novosvětskou (9. symfonie e moll – Z Nového světa).  V ní jsou ukryty skladatelovy dojmy z Ameriky, ale i touha po domově. To vše zastihlo Dvořáka na vrcholu jeho tvůrčích sil a přispělo ke vzniku díla mimořádných kvalit.

Hlavní téma Larga

Premiéra nové Dvořákovy symfonie byla očekávána s neobyčejným napětím. Na generálku ale dle místních zvyklostí Dvořák nešel, objevil se až na premiéře.  Premiéra se koná 16. prosince 1893 ve slavné Carnegie Hall. Je to největší triumf Dvořákovy kariéry. Úspěch byl velkolepý.

Článek o premiéře v Carnegie Hall

Skladatelův syn Otakar poté napsal: „Po úchvatném Largu druhé věty lidé vůbec neumožnili pokračování, dokud tatínek nevystoupil na pódium, aby přijal ovace nadšených posluchačů už uprostřed díla. Po skončení symfonie lidé doslova šíleli nadšením. Snad dvacetkrát musel tatínek vystoupit s dirigentem Seidlem na pódium a přijímat díky uchváceného publika. Byl šťastný.

Úspěch symfonie byl okamžitý a trvalý. Dílo se brzy stalo pevnou součástí repertoáru symfonických orchestrů a dirigentů v Evropě, Americe i Austrálii. První provedení symfonie na evropském kontinentu se odehrálo 21. června 1894 v Londýně, v Čechách zazněla skladba poprvé 20. července 1894 v Karlových Varech, pražská premiéra se konala 13. října 1894 za řízení autora v Národním divadle.

Hlavní téma Larga  je nejznámější v aranžmá s názvem „Goin‘ Home“.  Tato skladba patří pevně do repertoáru i Českého chlapeckého sboru Boni pueri a zazní i během našeho turné, které česká ambasáda nazvala příznačně „Boni Pueri in the New World“!

Dvořák s rodinou v USA

Zdroj: http://www.antonin-dvorak.cz