Dobré odpoledne již z Prahy!

Někdo by si mohl myslet, že poslední den na zájezdu je již odpočinek a odlet. To je ale velký omyl! Po snídani následovalo rychlé zabalení kufrů, kdy si kluci museli dát pozor na to, aby koncertní oblečení omylem nezabalili se vším ostatním. Čekal nás totiž velice prestižní koncert, natáčený hlavní bulharskou televizí.

Na obrazovky bulharských diváků jsme se dostali ale již ve zkoušce. Byli jsme totiž požádáni, jestli bychom nemohli zkoušet v čase, kdy televizní moderátor bude dělat živý vstup, abychom naší „Afrikou“ případné diváky nalákali.

Zazpívali jsme jako vždy na výbornou, to je u nás ale samozřejmost. I tak nás dlouhotrvající potlesk velmi potěšil. Po poslední skladbě nám pak byl předán za mimořádné výkony po celou dobu našeho zájezdu mezinárodní certifikát. Nesbíráme totiž žádná zlatá a stříbrná pásma na soutěžích, mnohem víc nás těší plné sály a spokojení posluchači.

Po koncertě jsme ale museli spěchat na letiště. Naši kluci jsou již zvyklí být efektivní a tak jsme ani ne za 45 minut po koncertě byli již odbavení a čekali na náš let. Zde si ještě kluci kupovali za své poslední neutracené leva suvenýry a sladkosti, které v ČR nejsou. Největším favoritem byla hroznová Fanta, kterou si totiž starší chlapci pamatují ze svých turné v Japonsku a kam se zase chystáme příští prosinec. Mladší chlapci si pak zmíněnou Fantu kupovali z jiného důvodu – viděli ji totiž u starších.

Let byl velice klidný. A to dokonce tak, že jeden z nejstarších kluků prospal i přistání. Na letišti pak nenastala žádná komplikace, nikde žádná fronta a všechny kufry bez poškození. Teď jsme již na cestě do Hradce a moc se na všechny těšíme!

Pro redakci zahraničních zpravodajů Kamil Kubica, 16. 10. 2022, Česká republika, dálnice někde mezi Prahou a Hradcem

Všechny moc zdravíme z nádherné Sofie!

Ráno jsme ihned po snídani znovu zamířili do Národní hudební akademie zde v Sofii. Koncertní sál sice známe již ze včerejška, ale nechtěli jsme nic podcenit. I tak jsme raději zkoušeli bez rekvizit, neradi bychom zaměstnancům sálu a pořadatelům festivalu prozradili všechna naše hudební překvapení před koncertem.

Překvapit všechny v sále se podařilo již našim ikonickým nástupem na Ave Maria, kdy při zaznění prvních tónu bylo na podiu prázdno, protože kluci, jak jistě víte, přišli z publika. Koncert byl bez přehánění úžasný! Dokladem je i to, že mohutný závěrečný potlesk spolu s potleskem mezi jednotlivými skladbami byl tak velký, že protáhl celé vystoupení o nejméně deset minut. Pořadatelé nám to ale vzhledem k perfektnímu výkonu odpustili.

Po koncertě nenásledoval tradiční odpočinek a zhodnocení koncertu naším mistrem taktovky Markem Štilcem, nicméně jsme se ještě za zvuku končícího potlesku vypravili do víru bulharské metropole. Čekala nás totiž prohlídka historického centra města.

Začali jsme překrásnou ortodoxní Katedrálou svatého Alexandra Něvského. Ta stojí na nejvyšším místě hlavního města. Chtěli jsme pro vás udělat fotky i vevnitř, bohužel při každém pokusu přišel místní zřízenec, který nám to nedovolil. Pokračovali jsme historickým centrem dále a chlapci s překvapením zjistili, že se jen o pár metrů dál nachází zachovalé římské pozůstatky původního osídlení staré několik tisíc let. Je zajímavé, že tento historický skvost je přístupný bez jakéhokoli omezení. U místních věhlasných lázních nám pak průvodce ukázal zdejší minerální prameny. Naše chlapce jsme však požádali, aby to s ochutnávkou místní minerálky nepřeháněli, neboť nás již brzy čekal další koncert. Někteří odvážní starší chlapci ovšem ochutnali a dle jejich slov byla velice dobrá.

Po tomto skvělém zážitku jsme ovšem neotáleli a ihned se vydali do 70 kilometrů vzdáleného města Samokov, kde jsme jako jediný sbor na zdejším mezinárodním festivalu měli samostatný koncert. Z časových důvodů jsme sice stihli jen poziční zkoušku, to nás ale nezastavilo před prvotřídním výkonem. Příjemným poděkováním místních diváků, kromě obřího aplausu, byla návštěva místního dívčího sboru v zákulisí. Děvčata byla z našeho koncertu tak nadšená, že nám zazpívala bulharskou tradiční píseň ze zdejší oblasti a na závěr nás požádala o společnou fotografii.

Ani v Samokovu jsme se ale dlouho nezdrželi a vypravili se zpět do Sofie. Chvilku času, kterou jsme měli, jsme využili dokoupením posledních suvenýru. Kousek od obchůdků se suvenýry se totiž konala závěrečná slavnostní večere. Čekalo nás tam tradiční bulhraské uvítání. Dostali jsme obří chleba, který sloužil jako příloha předkrmu pro všechny chlapce. Kluci ale věděli, že je čeká hlavní chod a dezert, tak museli střídmě.

Po večeři jsme se vrátili s velice dobrým pocitem zpět na hotel. Nesmíme ale po dnešním úspěšném dni usnout na vavřínech, protože nás zítra před odletem čeká závěrečné vystoupení. Držte nám prosím palce!

Pro redakci zahraničních zpravodajů Kamil Kubica, 15. 10. 2022, Bulharsko, Sofie

„Dobrvčer!“

Dnešní zpravodajství začíná bulharským pozdravem, neboť se i kluci začínají učit místní řeč. Tam kde se nedomluví anglicky nastává totiž zkouška naší bulharštiny, to znamená zkusit to říct rychle česky a občas to vyjde.

Ráno jsme začali brzo. Zkušení kluci již ví, že v luxusních ubytování, jako například našem současném hotelu, jsou pohádkové snídaně a jelikož jsme před sebou měli dlouhý program, talíře se pod různými druhy skvělého jídla skoro prohýbaly.

Po snídani na nás čekala místní asistentka, pro dnešní den to byla slečna jménem Slava, která se již těšila, že nám ukáže nádherný Rilský klášter. Po cestě nás překvapili zdejší hory, které jsou velice odlišné od těch, které známe. Uprostřed těchto hor leží již zmíněný pravoslavný klášter, tedy správně monastýr, který nás oslnil již při výstupu z autobusu. Kromě úžasné architektury se nad ním totiž tyčí hory, které zahalovala mystická mlha. Na tomto místě jsme pak měli anglickou prohlídku a na přání pořadatelů následovalo krátké vystoupení, na které díky tomuto úchvatnému místu jen tak nezapomeneme.

Po prohlídce měli chlapci možnost si jít koupit suvenýry, část z nich ale poslechla Slavu a šla si koupit tradiční bulharskou mekitsu. Nejlépe se to dá vyjádřit popisem jednoho mladšího chlapce: „Je to takový langoš, ale bez kečupu, česneku, sýru a je to sladké“. Bulharští návštěvníci monastýru pak klukům řekli, jak se takový „sladký langoš“ jí, a to posypáním cukrem z cukřenek, které byly na každém stole k dispozici.

Po tomto nádherném zážitku jsme se vypravili zpět do Sofie, konkrétně do místní Akademie hudebních umění, kde začíná první ročník mezinárodního festivalu „The Boys are Singing“. Dnes se konal první, slavnostní, koncert tohoto festivalu, který jsme jako čestní hosté uzavírali. Text známé lidové písničky „Já jsem muzikant a přicházím k vám z české země“ jsme splnili na výbornou a vydali jsme se po dlouhém, ale úspěšném dni, zpátky do hotelu. Zde nás čekala večeře a zasloužený spánek.

Zítra nás čekají dva koncerty. Dopoledne zde v Sofii a druhý odpoledne ve městě Samokov. Čeká nás toho ale mnohem víc – nebudu přebíhat a raději vám to napíšu zase zítra!

Pro redakci zahraničních zpravodajů Kamil Kubica, 14. 10. 2022, Bulharsko, Sofie

Vážení rodiče,

první den zájezdu do Bulharska jsme začali již brzo ráno. Na letiště jsme se vydali s rezervou – a dobře jsme udělali. V Praze nás dle očekávání zpomalila kolona, ale díky naší časové rezervě jsme na letiště, jak je u nás ve zvyku, dorazili včas.

Po tříleté pauze, kdy jsme cestovali po Evropě autobusem, se všichni kluci těšili. I přes to, že většina zpěváků je zkušená, jsme se mladších kluků, kteří s Boni pueri ještě nikam neletěli, zeptali, jestli již někdy letadlem letěli. Všichni kluci řekli, že ano, tak jsme se v klidu vydali k pasové kontrole. Vše proběhlo v pořádku. Jeden mladší kluk pak před nástupem poznamenal: „Já jsem sice letadlem letěl, ale už si to nepamatuju, protože mi byly 2 roky“.  Ten to ale zvládl tak, že to vypadalo, že letěl naposledy včera.

Po klidném letu, kde nás bulhraské aerolinie překvapili skvělým občerstvením, nás na letišti čekala Mariana, která nás tu má starosti a s úsměvem nás dovedla k autobusu, kterým jsme dojeli do našeho luxusního hotelu.

Jelikož koncerty začínají až zítra, měli jsme dnes volné odpoledne. Vzhledem k tomu, že pro nás organizátoři připravili prohlídku Sofie na další dny, kluci se rozhodli využít volný čas jejich oblíbenou činností v zahraničí – nakupováním. Zatímco kluci nakupovali, náš skvělý klavírista Vartan Agopian objevil restauraci z jeho rodné země, Libanonu, kam pozval vedení sboru na malý předkrm. Vedení ovšem nečekalo, jaké dobroty tam objeví, a tak si před večeří dalo ještě „předvečeři“. Jídlo a Vartanovo povídání o Libanonu bylo tak dobré, že si od něj o této pohádkové zemi necháme ještě mockrát vyprávět.

Po nakupování následovala bohatá bulharská večeře. Jídlo bylo skvělé, kluci se pořádně najedli a šli spát a chystat se na další den. Zítra již začínáme koncertovat a na to musíme být odpočinutí a svěží. Dobrou noc!

Pro redakci zahraničních zpravodajů Kamil Kubica, 13. 10. 2022, Bulharsko, Sofie

Zpravodajství z turné začne první den zájezdu.